Business analytik

Před vlastním vývojem je někdy potřeba vyjasnit rozporuplné požadavky nebo zvolit vhodnou variantu řešení. Jako business analytik se vždy snažím respektovat názory zadavatele nebo business vlastníka projektu a požadované řešení precizně promyslet a pečlivě analyticky popsat. Níže popisuji. jak já rozumím roli business analytika.

Business analytik je specialista, který pomůže business vlastníkovi konsolidovat jeho požadavky na budoucí řešení, poskytne mu argumenty pro výběr nejlepší možnosti z více analyticky promyšlených variant, pomůže mu vybrat cílové řešení a to detailně popíše. K tomu potřebuje dobře rozumět potřebám business vlastníka a znát společnost zadavatele a její strategické cíle, znát možnosti technického řešení a orientovat se v legislativních a dalších požadavcích. Na jeho práci záleží, zda a jak bude cílů dosaženo.

Analytický popis řešení se stává výchozím bodem pro jeho realizaci a jeho kvalita určuje vlastnosti výsledného produktu.

Vytvořením specifikace řešení nebo jeho designu role business analytika nekončí, je partnerem projektového manažera při sestavování a sledování plánu, oporou programátorů při vyjasňování zadání a rozhodování o implementačních detailech, zdrojem informací pro testové analytiky při sestavování testových scénářů a jeho znalosti jsou potřeba při vyhodnocování případných chyb.

Často je role business analytika zúžena na roli "analytika" bez "business". Taková osoba pro business vlastníka sestavuje business requirements, funkční a nefunkční požadavky, popisuje as-is a to-be procesy, tedy maluje obrazovky, navrhuje datové modely a flow diagramy podle jeho výslovných požadavků. Jeho přidaná hodnota spočívající ve schopnosti strategicky plánovat, analyzovat business model, navrhovat procesy, analyzovat systémy, čili porozumět všem aspektům ovlivňujícím cílový stav a výsledek vztáhnout k business case řešení, navrhnout variantní řešení a vybrat to nejlepší s ohledem na skutečné potřeby firmy je tak ale značně omezena.

Vybrané role...

Vždy si velmi cením empirických dat. O tom, co umím, tedy nejlépe vypovídají hodnocení mých kolegů ze společných projektů. Podle Linkedinu to je na prvním místě analýza požadavků těsně následovaná business analýzou.

Jak moc jsem dobrý v analýze požadavků? A jak vlastně požadavky analyzuji? Při analýze požadavků se opírám o dvě základní východiska:

• Lidé jsou zvyklí požadovat řešení, nikoliv formulovat požadavky. Není na tom nic divného, všichni jsme ve svých životech zejména spotřebitelé a spotřebitelské chování a naše nákupní transakce jsou zpravidla založené na zakoupení a dodání hotového řešení. Takové řešení ale často vůbec neodpovídá tomu, jaké jsou potřeby, které jím mají být uspokojeny, a jak lze tyto potřeby uspokojit jiným způsobem. Při analýze požadavků je tedy potřeba nehledět na požadovaná řešení, ale zjistit skutečné potřeby a podle nich pak formulovat požadavky.
• Zadavatel nebo plénum zadavatelů při vysvětlování svých požadavků často předkládá málo promyšlené a navzájem si odporující představy. Bylo by chybou ty nejvíce nezvyklé proškrtat a výsledné řešení formovat tak, jak je to v dané oblasti obvyklé nebo jak by to pro mě bylo přirozené. Nezvyklé ideje zadavatele jsou totiž zdrojem konkurenční výhody založené na odlišení od jiných podobných řešení. Originální řešení proto nemohu zavrhnout jen proto, že je neznám, je neobvyklé nebo není vyzkoušené. V takové situaci musím vysvětlit, jak se podobné problémy obvykle řeší, ale pokud má nové řešení naději na úspěch, musím jej dále analyzovat a případně jej použít i v cílovém systému.

Výstupem analýzy požadavků jsou promyšlené, jasně a jednoznačně formulované, vnitřně bezrozporné a konzistentní požadavky, kterým musí nové řešení, nový systém nebo produkt vyhovovat a na kterých se všichni stakeholdeři shodli nebo s nimiž vyjádřili souhlas. Jejich zpracování je klíčové pro úspěch celého projektu.

Vybrané role...